Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku

byly zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO 16. 11. 2010. Bylo tak završeno dlouhodobé úsilí Ministerstva kultury, Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a Souboru lidových staveb Vysočina. Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku se staly součástí světového kulturního dědictví pro svoji jedinečnost, která spočívá především v dodržování tradičního charakteru obyčeje.

 

 „Pečte šišky a kobližky,
k tomu korbel piva …“
/Masopustní popěvek z Hlinecka, 19. století
 
Masopustem se nazývá období, které začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý, jež předchází Popeleční středě. Tedy končí šest týdnů před Velikonocemi. Masopustní období končilo veselou a často rozpustilou obchůzkou průvodu maskovaných postav.
Na Hlinecku máme doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v  téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.Tradiční masopustní masky na Hlinecku se dělí do dvou skupin: na Červenou (též Pěknou) maškaru a na Černou (též Šerednou) maškaru. K Červené maškaře patří masky strakatého (rovněž zvaného laufr), ženušky a čtveřice tanečníků - turků. Černou maškaru tvoří postavy rasa s kobylou, kramářů - židů (pojmenování masky s ohledem na historickou zkušenost obyvatel zdejších vesnic), kominíkůslaměných. V některých vesnicích se ještě objevuje medvědář s medvědem (Blatno, Studnice). Každá maska má svoji tradiční podobu a funkci. Podoba je ustálená, za masky se většinou převlékají muži. Pouze v několika vesnicích, kde se nedodržuje tradiční uspořádání, se objevují v maskách i ženy, případně děti (Blatno). Jejich příprava je náročná a odehrává se před vlastní obchůzkou, kostýmy masek si každý z aktérů připravuje sám.
Průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Čtveřice turků zatančí před každým obydlím tzv. kolečko, podle tradice musí vysoko při tanci skákat, aby vyrostl vysoký len a vysoké obilí. Zástupci černé maškary dotírají na přihlížející a tropí s nimi různé rozvernosti.
Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy, chlebíčky a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Právě v kontaktu diváků a masek dochází k naplnění další významové roviny obyčeje (kult plodnosti, kult Země apod.). Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek), v němž se završuje symbolika tohoto obyčeje. Konec obávené zimy a nový začátek (nadcházející jaro), protože po chvilce je maska kobyly opět probuzena k životu. Večer se koná taneční zábava.
U většiny obyvatel je ve všeobecném povědomí původní význam obchůzky a poslání masek, i když v současnosti převládá především zábavná funkce. Vesnické masopustní obchůzky na Hlinecku neorganizuje žádný folklorní soubor, jejich pořádání pouze zaštiťuje Sbor dobrovolných hasičů příslušené obce.
 
Průběh masopustní obchůzky v současnosti
V posledních  čtyřiceti letech se postupně termín konání masopustní obchůzky na Hlinecku přesunul na nejbližší sobotu či neděli k Masopustnímu úterý. Masopustní průvod vychází časně ráno ze společného místa, které je předem domluveno. Masky kráčejí v průvodu v ustáleném pořadí. Za veselého vyhrávání muziky průvod masek kráčí k obydlí starosty požádat jej o povolení obchůzky. Jménem všech maškarádů žádá starostu o povolení maska zvaná laufr (strakatý), starosta povolení udělí. Po té se již maškarádi s veselou muzikou vydají na obchůzku vesnicí. V tento den je jim prominuta nejedna rozpustilost. U každého domu zahrají, zazpívají a turci zatancují, aby se hospodáři vydařila úroda. Hospodář s hospodyní maškarády a muzikanty pohostí a přispěje určitým finančním obnosem do pokladničky. Obchůzka končí obyčejem, který představuje porážení masky zvané kobyla. Maškary obejdou celou vesnici, pak se shromáždí spolu s diváky na domluveném místě. Masky si stoupnou do kruhu, v jehož středu pobíhá maska kobyly s maskou rasa. Jedna z masek, obvykle je to ras, přečte  testament obsahující domnělé hříchy, jichž se kobyla během roku dopustila. Text humornou formou reaguje na nejrůznější události ve vesnici i na události dotýkající se celé společnosti (stoupající ceny zboží a potravin, nezaměstnanost apod.). Po přečtení textu, dostane ras pokyn, aby kobyle přetnul žílu. Kobyla se svalí na zem, ostatní masky kolem ní tančí kolo. Po chvilce dá ras kobyle napít nějakého alkoholu, ta vyskočí a tančí zvesela s ostatními maskami. Tímto okamžikem končí masopustní obchůzka a maškarádi pozvou všechny přítomné na taneční zábavu. Patří ke cti každého maškaráda, aby se večerní zábavy zúčastnil.
Zpracovala: PhDr. Ilona Vojancová